Popis

V parcích Jezerka a Na Fidlovačce je ve spolupráci MČ Praha 4 a magistrátu (Technologie hl. m. Prahy) právě testován systém nového, energeticky úspornější veřejného LED osvětlení, který je při zachování bezpečnostních standardů svojí spotřebou energie ohleduplnější k životnímu prostředí a k nočnímu životu obyvatel.

U speciálně navržených stínítek lamp je rozptyl světla do okolí a tím i světelné znečištění minimalizováno, u světel lze v závislosti na noční době nastavit i různou intenzitu osvětlení; v ranné části noci (cca do 23 hodin) a před ránem (cca od 5 hodin) lampy svítí v intenzitě 50 % nominálu, v hluboké noci pak na 30 % nominálu. Při pohybu osoby se v hlubokonočním režimu nejbližší 3 lampy pro zvýšení světleného komfortu plynule přisvěcují (ze 30 na 50 % nominálního výkonu). Lampy tak přizpůsobují intenzitu svícení nočnímu životu obyvatel, v případě nouze či potřeby se však mohou v tzv. antipanickém režimu rozzářit i více než dvojnásobně (na 100 % nominálu).

V parku Na Fidlovačce lze měnit i barevnou teplotu světla v souladu s přirozenými biorytmy člověka od čistě bílé v podvečer a ráno (4000 Kelvinů) až po oranžově žlutou v hluboké noci (2000 Kelvinů). V parku Jezerka je trvale nastavena hodnota na 3000 Kelvinů, která se z hlediska úspory energie, bezpečnosti a barevného podání jeví jako zlatým standardem. Všechny uvedené hodnoty intenzit, barevné teploty světla a časového plánu jejich spouštění je po dobu testovacího režimu nutné chápat jako dočasné a orientační.

Důvod přechod na LED technologii spočívá v ukončení výroby sodíkových výbojek s obsahem rtuti k roku 2027. Magistrátem zvolená teplota LED osvětlení 3000 K, což je barva žlutobílá, nikoliv bílá či namodralá, vychází ze světových západních standardů veřejného osvětlení a zahrnuje v sobě kromě občanské a zdravotní přijatelnosti především bezpečnostní a energeticky úsporný efekt. Čím je světlo bělejší a blížící se denní či neutrální bílé okolo 5500 K, tím je vyšší jeho energetická efektivita, protože LED čip nemusíme pokrývat žlutým luminoforem, který snižuje svítivost diody, a zároveň je věrnější podání nasvětlených barev, což přispívá k větší pasivní bezpečnosti chodců i silniční dopravy v městském prostředí. Proto se třeba nad přechody umisťují světla s teplotou 4-5000 K, ze stejných důvodů ostatně disponují světlomety této teploty i moderní automobily nebo při této teplotě blesku fotografují fotografové. Americké a australské studie rovněž uvádějí, že na každých 1000 K barevné teploty navíc řidič spatří chodce před sebou na až o jednu třetinu větší vzdálenost a pro vytížené komunikace doporučují jako ideální teplotu 4000 K.

Magistrát hl. m. Prahy, jeho resp. městská společnost Technologie hl. m. Prahy, zvolil pro pražské ulice občansky i environmentálně přijatelnější hodnotu 3000 K, aniž by tak rezignoval na bezpečnost a energetickou úsporu, jako by tomu bylo v případě prostého nahrazení žlutého sodíkového osvětlení za obdobně žluté LED. Při teplotě 3000 K tato úspora činí v průměru 30 % oproti sodíkovým výbojkám, v případě teploty 2000 K by nebyla při stejné intenzitě osvětlení úspora žádná. Při životnosti lamp cca 15-20 let je to při téměř 140 tis. světelných bodech v Praze úspora blížící se 1 mld. Kč. Nové lampy také disponují efektivnějšími stínítky, které minimalizují světlený smog do stran, který staré sodíkové osvětlení doprovází, takže tyto méně svítí v nižších patrech zástavby do oken. Pro rezidenční/venkovské čtvrti, kde je automobilová doprava a pohyb osob v noci minimální, navíc THMP uvažují o teplotě 2700 K, což odpovídá klasické 100W wolframové žárovce, a do velkých parků z environmentálních důvodů, kdy modrá složka světla může mít potenciálně rušivý vliv na noční život organismů, pak 2200 K, což je hodnota blížící se sodíkovým výbojkám, které mají okolo 2000 K.

Každý se ostatně může do Branické ulice, kde byla zatím vyměněna asi polovina lamp, nebo do našich dvou parků přijít osobně přesvědčit, jaký je to rozdíl a udělat si na věc Vlastní názor. Jen tak nebude diskuse emocionální a subjektivně zabarvená, ale věcná a objektivní. Z pohledu magistrátu/THMP jde především o pragmatické a konsensuální rozhodnutí podložené argumenty a roky testování, k němuž přispěla i Praha 4.

Více se lze o tématu dozvědět v pořadu „Pro a proti“ Českého rozhlasu Plus (v čase 9:35:00).